Úvod
7 pravidel adeptů a mágů
Čiňte, co chcete, aby činili jiní vám
Nesuďte druhé
Konejte přesně
Neberte nikomu jeho víru
Setrvejte ve vlastní víře a buďte snášenliví k víře druhých
Nepřistupujte k magii lehkovážně
Nepoužívejte žádné drogy
Pozn. Co se týče bodu 7, tak se vztahuje na jakékoliv návykové látky, např.cigarety nebo alkohol (ten je jediný přípustný, pokud se jedná a malou míru a to nejlépe vína, nikdy však nebýt mimo smysly při konání magie – nevyplatí se to,pokud se zrovna nezabýváte třeba šamanismem, ale proti gustu žádný dišputát, že?)
Co je důležité zvážit
Před vlastním „zasvěcením“ nám zbývá důležitý krok. A to je, uvědomit si, čeho vlastně chceme s pomocí magie dosáhnout? Proč se jí chceme věnovat. Jestli je to jen proto, že nás to zaujalo v nějakém povrchním filmu nebo knize, případně časopise (zvláště určených dívkám), nebo zda je náš cíl dostatečně šlechetný na to, abychom kvůli němu museli použít magii. Tedy, důležité je, rozmyslet: Proč já tu magii vlastně chci dělat? Co mě na tom zaujalo? Chci její pomocí pomáhat sobě i ostatním a přitom nikomu neublížit? Nebo chci jen získat to, co si myslím, že mi už dávno patří? Jsem schopen nemyslet jen a jen na sebe, ale hlavně na ostatní?
Pravdou je, že dle mého názoru by se bílou magií měl zabývat někdo, komu jsou ostatní lidé, jeho přátelé i nepřátelé, rodiče, sourozenci (i ti, co nás vkuse zlobí), bližší, než on sám sobě. Právě lidi by měl milovat víc, než sám sebe a magii by měl vykonávat hlavně pro dobro jiných lidí, než je on sám. Je jasné, že může vypomáhat sám sobě, ale nesmí přitom ublížit jiným, to už by pak spadalo pod magii černou. Takový člověk musí magii chápat, ne v tom smyslu jako učební látku, ale chápat jako podřizovat se jí, znát její zákonitosti a souvislosti. Existují určitá „nepsaná“ pravidla, jak magii vykonávat, proč a co rozhodně nedělat, co nám štěstí nepřinese. Tyto pravidla jsou např. :
Kouzlo, které užijeme na osobní materiální zajištění jako by nebylo
Za svoji pomoc nesmíme žádat žádné peníze ani jinou odměnu či protislužbu
Co uděláš se ti třikrát vrátí a ještě v několikanásobné podobě
Kouzla přivolávající lásku užíváme jen tehdy, pokud se mají oba rádi, ale nemohou se rozhoupat k rozumnému činu, s tím, že obě osoby musí být svobodné a nezadané. Takové kouzlo se též může použít na seznámení obou osob.
Správně se nemají dělat kouzla pro určitou osobu, pokud ta osoba s tím nesouhlasí a ještě lépe, nevyžádá-li si ho sama.
Atd…
Také je dobré rozmyslet si, jaký typ magie chceme provádět (přírodní, ceremoniální, rituální, kombinovanou - tím pádem jakou kombinaci)
Dobrým cvičením, které jsem sama použila na své učnice je následující:
Učeň musí pomocí nějakého kouzla (viz. níže – nejlépe splnění přání někoho jiného) pomoci osobě, kterou z duše nenávidí. Musí mu to ze srdce přát. Něco, co by za jiných okolností takové osobě nikdy nepřál. Pokud toho bude dostatečně schopen, je na správné cestě.
Magie je hlavně o klidu a vyrovnanosti duše, protože jsme-li rozrušení, nemůžeme magii pořádně provádět. Například nikdy nemůžeme dělat dobré kouzlo pod návalem velkého smutku a nostalgii. V naší duši by měla být hlavně pozitivní složka, která nám pomůže, abychom se zvedli a šli dál. Právě to pozitivno vkládáme do svých kouzel a rituálů. To je to, oč tu běží. Jak chceme pomoci někomu jinému v trápení, když sami jsme jím obklopeni? Pokud nedokážeme silou vůle navodit harmonii v těle, mohou nám k tomu pomoci různé meditace, o nichž je k dostání mnoho knih, někomu stačí jen dobrá hudba, někomu mohu doporučit kuličky, které jsou krásně pomalované a vydávají libé zvuky a jsou k dostání poměrně slušně ve všech možných obchodech jako jsou prodejny s minerály, prodejny s orientálním zbožím….
Co se týče meditace, mohu vřele doporučit takovou napůl poučnou a napůl meditační knihu Magie pro každého – Ted Andrews